Z toho, co je běžně a dobře dohledatelné na netu, bych vám doporučil „Kořeny válčení“
http://militaria.cz/cz/clanky/mrozoviny/koreny-valceni-i.html
http://militaria.cz/cz/clanky/mrozoviny/koreny-valceni-ii.html
odkazující na některé další zdroje, i když také relativně staré (přinejmenším ale nabourává vámi implikovanou představu o konsensu anthropologů / sociologů na toto téma).

Jinak organismy neschopné vymezit se proti vetřelcům prakticky neznáme, protože takové organismy darwinský výběr nemilosrdně eliminuje.

Poznámky si dělat nemusíte, stačí si pamatovat, co jste kdy četl.

Já ale netvrdil že symbióza je výhodná vždy a za každých podmínek. To vaše stanovisko implikovalo, že není-li se organismus schopen vymezit proti vetřelcům, pak je to vždy v jeho neprospěch.

ad 2 Asi jste nic neslyšel o tom, že ideální symbióza je extrémně vzácná, alespoň z hlediska novějších zkoumání tohoto jevu, a že je téměř vždy asymetrická a její hranice s parazitismem je velice neostrá (už proto, že byly objeveny benefitní efekty, poskytované hostiteli i nezpochybnitelnými parazity – např. vztah mezi výskytem střevních parazitů u člověka a alergiemi).

Edmund R. Leach – Political Systems of Highland Burma
Fredrik Barth (ed.) – Ethnic Groups and Boundaries

Kdyby vás angličtina odrazovala, tak můžu doporučit české překlady od norského antropologa T. H. Eriksena – Etnicita a nacionalismus či Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit. Sice to není tak výživné jako dvě výše zmiňované práce, ale máte to alespoň česky.

K námitce č.2
Lze zmínit celou řadu logických protiargumentů, kdy dvě a více společenství (etnická, profesní, jazyková) profitovala ze vzájemné koexistence. Když už logiku podepíráte metaforikou s přírodním světem (blboun nejapný), tak se vsadím, že o jevu zvaném symbióza jste už jistě něco slyšel. Logické, že?

a) že si není jist, nakolik lze odlišit magii od vědy, přičemž uvedl zajímavý příklad;
b) že rasismus je přirozená reakce lidských skupin na cizí lidské skupiny;

Námitka a) je zajímavá, nicméně se absolutně míjí s tím, co jsem napsal. Tvrdil jsem, že existence rituálu přivolávání deště u domorodého kmene nemusí automaticky znamenat, že domorodci věří ve skutečnou efektivitu onoho rituálu. Touto paralelou jsem chtěl představit možnost, že “rasistické“ výlevy nemusejí být důsledkem koherentního rasistického světonázoru.

Pokud jde o námitku b), tak v antropologické literatuře lze najít celou řadu protipříkladů. Ano, jsou kmeny nepřátelské k lidem z vnějšku, ale stejně tak existují kmeny, které cizince přijímají velmi snadno. Usuzuji tak nikoliv na sdílenou přirozenost lidských skupin, ale na sociální nastavení dané skupiny.

1) Čtenář Radek vyjádřil názor, že svým článkem omlouvám vlastní rasismus. Nevím, jak k takovému tvrzení dospěl. Zkoumáním “rasismu“ z rozličných úhlů pohledu automaticky neznamená obhajobu “rasismu”.

2) S první námitkou souvisí výtka čtenáře dr. Voštěpa, který mě kritizuje za to, že antropologům upírám možnost vynášet hodnotící soudy a že se bojím nazývat věci pravými jmény. Nikde netvrdím, že antropolog nemůže vynášet hodnotové soudy. Sám považuji maximu neutrality vědy za maximu zavádějící a mnohdy i nebezpečnou. Nazvat věc pravým jménem znamená věc nejprve hlouběji poznat, nikoliv nejprve se poddat vlastní intuici o věci, a u této intuice zůstat.

Rovněž jsem netvrdil, že se antropolog má vyhýbat hodnotícím soudům. Takovou možnost nepovažuji z principu za možnou. Existuje řada způsobů vidění světa (či vědeckých teorií), které nám podávají zprávu o světě a jeho charakteru. A každé takové vidění světa pak přináší své praktické a morální důsledky. Příklady, které uváděl Michal Pavlásek ve svém prvotním článku, proto považuji za relevantní hypotézy.