Reklama
 
Blog | Anthropictures

Na rozcestí: O hinduistickém sňatku v současné Indii

Domlouvání hinduistických sňatků v Indii je podobně sofistikované jako šachová hra. Domluvená manželství rovněž zahrnují figurky, které jsou strategicky přemisťovány na poli “společenské šachovnice”. Jaké je být dnes mladým Indem "na ženění"?

Následující text je založený na terénním výzkumu v Melbourne v roce 2009 a mé magisterské práci „Přínosné ztráty: Životní strategie a vyjednávání identity mezi indickými transmigranty v australském Melbourne“. 

Pro “Rahula” a “Nanditu”…

ZÁPAD

Reklama

Kdyby bylo možné jet osobním automobilem z Melbourne v Austrálii do Chennaie v Indii, kde Rahul vyrostl, tak by cesta trvala 99 hodin a 11 minut při průměrné rychlosti 88,5 km v hodině. Dnes, díky zefektivnění a zlevnění letecké dopravy, lze tuto vzdálenost překlenout za “pouhých” 10 hodin a 55 minut, což stojí několik set australských dolarů a je k tomu potřeba vízum a pas.

V Austrálii je Rahul “Melbourňan”. Z letu zůstaly mlhavé vzpomínky a uhlíková stopa. Opět vstává před sedmou ráno, pak si vyčistí zuby pastou Colgate triple action, vyžehlí oblečení a dá sprchu. Nesnídá, aby stihl zprávy, a v 7:30 odjíždí do práce. Cesta do centra trvá 17 minut systémem hromadné dopravy Metlink. Většinu dne tráví v Národní australské bance, kde pracuje. Menší odreagování skýtá polední pauza, kdy obědvá v bistrech poblíž kanceláře. Rahul miluje pálivé, ale neřeší, kde bude jíst: indická restaurace, malajské bistro, Nando’s nebo Subway. O víkendech je s kámoši a jeden z večerů se jde do klubu na párty.

Byl březen, na jižní polokouli začal podzim a se soumrakem se vplížil do města chlad. Na rozdíl od večerních ulic, interiér bytu vyzařoval teplo domova. Dhruvův a Vivekův byt se nachází na Lygon Street v severním Melbourne. Je to “domov v cizině”, kde nyní přespává i Rahul. Místo, kde se schází “rodina” – intimní zóna, ve které nelze udržet tajemství. Když jsme přišli, Rahul byl doma sám. Vivek šel jako obvykle do posilovny a Dhruv byl stále v práci.

“Mám pro vás novinky”, po chvíli řekl Rahul. Jeho hlas zněl najednou vážně. Usmál se a  s ledovým klidem konstatoval: “Budu se ženit. Je to typický domluvený sňatek”, přičemž zdvihnul zápěstí pravé ruky, kolem kterého měl omotaný červený provázek. Zazněly gratulace, ale atmosféra zhoustla náhlou přítomností otázek a zoufalým nedostatkem odpovědí. Rahul vyprávěl a Sahil ho škádlil: “Ukaž mi její fotku. Je hezká.” “Líbila se mi hned na první pohled. Jinak bych si jí nechtěl vzít”, usmál se Rahul.

Den poté se Sahil svěřil Dhruvovi, že Rahula nechápe. “Přestaň pořád kritizovat naše tradice”, odsekl Dhruv. “Na domluvených manželstvích není nic špatného! Je normální se takhle oženit. Jak dlouho se znali tvoji rodiče, než se vzali?” Sahil neřekl nic. Neměl co, protože manželství jeho rodičů bylo rovněž předem domluvené. Jediné, co věděl, bylo, že nechtěl být na Rahulově místě. Stejně jako většina přítomných i já jsem začala dumat nad tím, proč se Rahul, kterého jsme znali jako liberálního kosmopolitu, dobrovolně stal součástí starodávné tradice domluvených sňatků.

 

VÝCHOD

Letiště – teritoria “nikoho” a “ničeho”. Ohlušující kakafonie motorů letadel, záře zářivek a zoufalá absence slunce. Vzduch-nevzduch houstne s hodinami čekání na “všechno” a na “nic”. Rahul chce paralyzovaně sedět, ale osoba za pultem si stěžuje na vzhled jeho cestovního dokumentu. Řeknou mu, že nemůže letět kvůli nevyhovujícímu stavu jeho pasu. Rahul ví, že je to nesmysl, proletěl s ním téměř půlku světa. Je otrávený. Kdyby nebylo chamtivého zaměstnance letiště, jež doufá v tučný balíček bankovek s portrétem Mahatmy Gandhi, mohl se už zbavit kufru.

Pro Rahula je úplatek nemyslitelný, a tak radši podstoupí “letištní šikanu”, při které ho pošlou z jedné kanceláře do druhé, kde mu slizký úředník s pohrdavým výrazem spraví límeček. Konečně muž vycení zuby zčervenalé žvýkáním paanu v neupřímném úsměvu a nechává ho jít. Rahul se uvelebí v odletové hale, a aby vymazal negativní dojmy, vybaví si svou snoubenku – ženu, jež zná pouze několik dní.

První otázka, na kterou se kdy Nandita Rahula zeptala byla, zda pije alkohol nebo kouří. Rahul se usmál, nadechl a začal vysvětlovat, že v Austrálii se mají věci poněkud jinak. Poté, co dostali s Rahulem prostor “sami pro sebe”, Nandita dlouho tiše seděla se skloněnou hlavou a vyhýbala se pohledu z očí do očí. Rahul nebyl nadšený, preferoval ženy, které s muži rozmlouvají přímo.

Později pochopil, že Nandita neměla na výběr. Na “psychologickém já” v ten moment příliš nezáleželo, místo toho zde reprezentovala čest své rodiny a její kulturní, společenský i ekonomický kapitál. Očekávalo se, že ve svém projevu bude skromná a sofistikovaná jako Síta, manželka boha Rámy – sedmého avátara boha Višnu, ideál ctnostné ženy a oddané manželky.

Domlouvání hinduistických sňatků v Indii je podobně sofistikované jako šachová hra. Rovněž domluvená manželství zahrnují figurky, které jsou strategicky přemisťovány na poli “společenské šachovnice”. Cílem domluveného manželství však není porážka soupeře, výhrou jsou naopak výhodné aliance a štěstí budoucích novomanželů. Při výběru partnera se upřednostňuje co nejvyšší možná shoda, jelikož štěstí kvete s harmonií.

Pověst rodiny, náboženský původ, společenská vrstva, kasta, majetková zabezpečenost, vzdělání, astrologie a někdy i jiné aspekty ovlivňují, kdo si vezme koho. Konec konců, nevěsta je v symbolické rovině darem, který zavazuje ke spolupráci, utváří nová spojenectví nebo upevňuje ta stávající. To je zejména důležité v případě, kdy se jedinec cítí být hluboce zasazen ve svém rodinném kruhu, opečováván a milován – tak jako Rahul.

Existují tři hlavní způsoby jak se domlouvají hinduistické sňatky: za pomoci sňatkových agentur, webových seznamkových portálů (např. Shaadi.com) nebo, což je nejoblíbenější volba, rozhlásit plány a chvíli počkat… “Manželka mladšího bratra sestry mého otce – tak její sestra je moje tchýně”, vysvětlil Rahul a bylo jasné, že na jeho manželství se velkým dílem podílely rodinné intriky.

Jedna z prvních věcí, která Rahulovu tchyni zajímala, byl jeho horoskop (kundli). Ve védické astrologii hvězdné a planetární konstelace v momentu narození předpovídají jak osud (kismat) tak i osobnostní charakteristiky, přičemž o otázkách lásky rozhodují lunární konstelace (nakshatras). K uspokojení tchyně astrologické tabulky (guna milap)  novomanželů byly kompatibilní. A tak Rahul a Nandita našli své štěstí “ve hvězdách”.

 

ROZCESTÍ

Ulice Chennaie měly zemitou příchuť prachu a dusivých výparů aut. Hlasy přicházející z obou stran přeplněné ulice se slévaly v rušivý šum. Rahul se cítil být zároveň Indem i Australanem. Nevěřil na lásku na první pohled, ale ani na védickou astrologii. Nebyl přívržencem tradičních domluveným sňatků, ale tomuhle se rozhodl dát šanci. Konec konců měl pocit, že to dluží své rodině i sám sobě.

Rahul se procházel kolem stolů a snažil se setřást úzkost, která ho náhle přemohla. Proud myšlenek uvnitř jeho hlavy náhle přerušil hlas jeho bratrance. Spiklenecky na něj mrkl – nabídka byla provokativní, ale jasná. Zatímco on se postará o předkrmy, Rahul vezme Nanditu a zamíří přímo na parkoviště. Rahul věděl, že tohle je příležitost, která se neopakuje.

Chtěl vědět, kdo je, najít pro ní místo ve svém srdci, a tak jí “unesl” ještě před svatbou. Vzal jí na projížďku a ukázal jí město, pláž, nebe i hvězdy. Snad to byla otevřenost okolní krajiny, která jí umožnila se konečně otevřít. Být sama sebou. A pak uprostřed anonymních davů zapomněli na čas.

Rahul vnímal svůj život jako otázku kompromisu. Nápad oženit se kolem pětadvaceti byl konec konců produktem dlouhodobého smlouvání, nebo lépe řečeno –  respektu k přáním svých rodičů. Věděl, že jeho budoucí žena s nimi bude žít v jedné domácnosti a nejvíce mu záleželo na tom, aby toto soužití bylo harmonické. Z lásky ke svým rodičům řekl: “ano”, ale věděl, že je to jeho svobodná vůle – jeho volba. Rahulova cesta nebyla přímá, z východu na západ vlnila se jako had. Potkal na ní mnohá rozcestí, přičemž po celou dobu věděl, že je jejich produktem i tvůrcem.

 

Markéta Slavková

[email protected]

 

Svatba Rahula a Nandity, Indie, podzim 2009

Obrázek 1: Hinduistická svatba začíná událostí zvanou Vara Satkaarah, při které matka nevěsty žehná ženichovy s rýží a na čelo mu otiskne tilak (směs rumělky a kurkumy). 

Obrázek 2: Jedním z nejdůležitějších momentů svatby je Saptapadi, kdy novomanželé obchází sedm kroků kolem ohně za recitace manter. Sedm kroků symbolizuje: potravu, sílu, blahobyt, štěstí, potomstvo, dlouhý život, harmonii a porozumění.