Jinak z mého oboru: Byla vzata skupina dětí, u nichž bylo průběžně ošetřujícím lékařem zapisováno vše, co prodělaly, i věci, které se běžně do dokumentace nedávají, případně tehdy nedávaly. Až dětičky dospěly, tak bylo u nich a u maminek zjišťováno jaké měly choroby, zdravotní potíže apod. Porovnalo se, co o tom řekli, s těmi záznamy, a většinou v té paměti a v těch průběžných záznamech byly dvě zcela různé děti.

A jakže jsou „utvářeny symbolické významy“?
No přece „Historiemi menšin s brky a kalamářem“!
„Alternativní výklad sdílených míst paměti“?
No přece „Alternativně sdílenou alternativou pamětí, vypracovanou Ústavem národní paměti!“
Jsou poblíž Řípu pastviny dojnic?
Jistěže!
A co včelíny? Jsou-li z Řípu vidět?
Nejsou, leč pozorný jedinec na vrcholu hory jejich bzučení v údolích zajisté zaslechne:
„Bzzzzzzz…. Učení páni zkušení
já rád bych k vám teď podotknul
nikdo z vás nemá tušení
že v dálce stojí malý úl.“

O kousek dál, směrem k Polabské Vltavě:
“ … ten budoucí kníže váš oře se dvěma voly. Je-li vám libo, vezměte koně, řízu, plášť a přehozy a jděte tomu muži vzkaz vyřídit ode mne i lidu a přiveďte sobě…“
Tu najednou a nečekkaně…