Komentáře: Je český rasismus skutečně závažný?

Od: Anonym

Anonym — Tue, 26 Jan 2021 17:37:16 +0000

Od: A.S. Pergill

A.S. Pergill — Tue, 20 Aug 2013 16:47:19 +0000

Zrzavý může mluvit o jednom druhu
nejsme v tom ve sporu. Já jen dodávám, že i tak malá genetická změna, že ji budete velice obtížně rozlišovat od popisu vnitrodruhové variability, může znamenat odštěpení části populace, protože se nebude schopna s tím zbytkem rozmnožovat.
Mohou nastat v zásadě následující situace:
– odštěpená populace (nový druh) neustojí soutěž se druhem původním (to je nejčastější varianta a mnohdy ji ani nepostřehneme)
– nový druh vytlačí starý
– oddělené druhy žijí vedle sebe jako komensálové (většinou předstupeň následujícího)
– oddělené druhy se dále specializují a oddalují (až nakonec na takovou úroveň, kdy je identifikují i paleontologové podle nekompletních koster jako samostatné druhy)

Od: ph

ph — Tue, 20 Aug 2013 12:04:39 +0000

Cákáni nám snědí polívčičku!
Mistr Čunek pěchoval bankovní účet miliony a současně inkasoval sociální dávky. Později vysvětlil, že ty miliony v bance schovával pro svého strejdu. Pohádka o násobně vyšších dotacích pro staré členy EU je u dost rozšířená, ovšem je to jen pohádka. Realita vypadá jinak, průměrný příjem na 1ha českého velkostatkuje 600 EUR. Zcela bez vazby na jakýkoliv výkon, jakoukoliv produkci, nebo nedej bože službu. Prostě já mám latifundium a vy chudáci plaťte a neptejte se proč. Takové „výtěžnosti“ na svém panství nedosahuje ani Vévoda z Westminsteru. Písnička, že policejním plukovníkem mohl být každý, jenom prozrazuje svého zpěváčka jako zaměstnance Ministerstva vnitra. Tady ale nejde o vzdělání z Plzeňské právnické fakulty, ani z Vysoké školy SNB, ani o pořádnou porci oportunismu, lennosti a omezenosti – jakožto ideálně typických atributů českého policejního fukcionáře. Jde o to, že zde selektivně schvalujete bezzásluhové vykrmování sobě milých a přitom křičíte, cikáni nám snědí polívčičku!

Od: jenicek

jenicek — Tue, 20 Aug 2013 11:05:40 +0000

Já jsem na to šel ze strany genotypu,
samozřejmě klasický pohled je fenotypický. A ta poslední věta mluví o jednom druhu, myslím i, že to někde řekl (rozhovor? kniha?) prof. Zrzavý.

Od: A.S. Pergill

A.S. Pergill — Tue, 20 Aug 2013 08:56:31 +0000

Rasy
jsou prostě fenotypický projev vnitrodruhové genetické variability (případně genetické nehomogenity) druhu.
Nemáte pravdu v poslední větě, teoreticky stačí i velice malá změna v genomu k tomu, aby se dvě populace přestaly spolu rozmnožovat (např. přesun klíčového genu z jednoho chromozomu na druhý).

Od: A.S. Pergill

A.S. Pergill — Tue, 20 Aug 2013 08:53:54 +0000

Pavlo,
těch bílých, co jdou z hospody a řvou, je podstatně menší procento, a naprostá většina z nich se dá vcelku snadno „umravnit“. Romové na nějaké pokusy o umravnění reagují agresí (případně si dojdou pro mačety) a obviňováním z rasismu.
„Nenávist k paterčatům“ prostě vychází z představy, podložené zkušeností, že se narodí hned pět kriminálníků a pobíračů sociálních dávek. Což jistě nemusí být pravda, ale statistická pravděpodobnost, že z nich něco takového bude, je prostě asi desetinásobná a vyšší než v případě neRomů – nemusejí to být Češi, ale klidně i Slováci, Ukrajinci, Vietnamci …

A k těm Židům za druhé republiky: Oni se celou První republiku v naprosté většině (výjimky byly, bylo jich dost, ale coby procento židovské populace to bylo málo) hlásili k německé národnosti a ve sporech Češi x Němci stáli na straně Němců. Hitler je také započítával mezi Němce, když se dožadoval okresů „s převahou Němců“ za mnichovské krize. Takže ta nenávist jakýsi podklad měla.

Od: Pavla

Pavla — Tue, 20 Aug 2013 08:11:34 +0000

Re: Je český rasismus skutečně závažný?
To máte pravdu – když se chce lakomec vypořádat se svým lakomstvím, musí nejdřív začít nehorázně rozhazovat, až tím se dostane k tomu, že nejde tu střední cestu 😀
Ano, máte pravdu, ta argumentace, že lidem vadí jen Romové a není to tedy rasismus, je jak přes kopírák s Židy před válkou. Je hrozné, jak se za takovou dobu a s takovou zkušeností nic nezměnilo…
Každý pochopí, že jsou lidé naštvaní, když žijí vedle lidí, jejichž životní styl do větší či menší míry obtěžuje jejich okolí, ať už hlukem, bordelem nebo dokonce bezdůvodnými konflikty, jenže tady se najednou tak rozmohlo, že toto všechno dělají jen a jen Romové, jakoby „bílí“ nikdy nikoho nepřepadli, nehulákali v noci jak na lesy, když jdou z hospody, nedělali bordel na ulici, chodili úplně všichni do práce a nikdo nebyl na dávkách. No a tito lidé pak a priori ke každému Romovi přistupují negativně, i když o něm nic nevědí – viz ta strašná nenávist k paterčatům ještě než se chudáci vůbec narodili.

Od: jenicek

jenicek — Mon, 19 Aug 2013 17:34:52 +0000

Když na něco dávám odkaz
tak je dobrý se podívat, jestli to náhodou nrtvrdí opak, než co plácám já.
„Zde postupně nahradili neandrtálce a došlo ke křížení obou populací. Přibližně 1–4 % genetické informace lidí nepocházejících ze subsaharské Afriky je neandrtálského původu.“
Neboli evropané jsou směska Homo sapiens neanderthalensis a Homo sapiens sapiens, zatímco subsaharští afričani jsou Homo sapiens sapiens.
Naše kultura je přinejmenším odrazem našich mozků, tudíž je biologická. A nejen mozků, zpátky k té laktoze. Že by schopnost Francouzů trávit laktosu a naopak neschopnost asiatů neměla žádný vliv na kulturu? Takže, která asijská země je známým výrobcem stovek druhů sýrů jako je Francie?

Od: jenicek

jenicek — Mon, 19 Aug 2013 17:27:19 +0000

Dokonalá demonstrace humanitního „učence“
mnohokrát ověřené, doslova učebnicové poznatky, jako geneticky dané rozdíly v toleranci laktozy (já bych klidně i přihodil další učebnicový případ – srpkovitá anémie) je pro humanitního idiota jakýsi „vědecký punc nebo aura“.
Samozřejmě, že systematické rozdíly v genotypech lidských populací dokládají existenci lidských poddruhů/variant v biologickém slova smyslu. Ale s rasismem ve stylu 19. století to taky nemá nic společnýho. Taky nikdo netvrdí, že rozdíly v genotypu se nějak jednoduše a jasně mapují na komplexní povahové vlastnosti.
Mimochodem, podle experiemntů lhát dovedou i opice (při pokusech zatajily nalezenou potravu před ostatními).

Od: jenicek

jenicek — Mon, 19 Aug 2013 17:18:22 +0000

Rasy a vnitrodruhová variabilita
jsou diametráně odlišné věci.
Vnitrodruhová variabilita je rozsah genotypů jedinců jednoho druhu.
Rasy/varianty/poddruhy se diametrálně liší v zastoupení alel v (obvykle několika) polymorfních genech v jejich populacích. Ovšem tyto rozdíly nejsou celkově přes celý genom statisticky nijak významný. Prostě se tahle systematická odchylka ztratí ve variabilitě ostatních polymorfních genů, které jsou u srovnávaných populací stejné a kterých je drtivá většina.
Taky platí, že variabilita v populaci je větší než rozdíl mezi průměrnými genotypy dvou populací.